Ulf Kristersson

Ulf Kristersson
Ulf Kristersson (2023)
Ulf Kristersson (2023)
35. předseda vlády Švédského království
Úřadující
Ve funkci od:
18. října 2022
PanovníkKarel XVI. Gustav
VicepremiérkaEbba Buschová
PředchůdkyněMagdalena Anderssonová
Vůdce opozice
Ve funkci:
1. října 2017 – 18. října 2022
Předseda vládyStefan Löfven
Magdalena Anderssonová
PředchůdkyněAnna Kinberg Batrová
NástupkyněMagdalena Anderssonová
Předseda Umírněné strany
Úřadující
Ve funkci od:
1. října 2017
PředchůdkyněAnna Kinberg Batrová
Ministr sociálního zabezpečení
Švédského království
Ve funkci:
5. října 2010 – 3. října 2014
Předseda vládyFredrik Reinfeldt
PředchůdkyněCristina Husmark Pehrssonová
NástupkyněAnnika Strandhällová
Poslanec Riksdagu
Úřadující
Ve funkci od:
4. října 2014
Volební obvodSödermanland
Ve funkci:
5. října 1991 – 30. dubna 2000
Volební obvodkraj Stockholm
Stranická příslušnost
ČlenstvíUmírněná strana

Rodné jménoUlf Hjalmar Ed Kristersson
Narození29. prosince 1963 (60 let)
Lund, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Národnostšvédská
ChoťBirgitta Edová (od 1991)
Dětitři
Alma materUppsalská univerzita
Zaměstnánípolitik
OceněníŘád knížete Jaroslava Moudrého 1. třídy (2024)
Řád čestné legie
velkokříž Řádu bílé růže
Konung Carl XVI Gustafs jubileumsminnestecken IV
CommonsUlf Kristersson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulf Hjalmar Ed Kristersson (* 29. prosince 1963 Lund) je švédský politik, od října 2022 předseda vlády Švédského království, když po zářijových parlamentních volbách sestavil středopravicový menšinový kabinet Umírněných, Křesťanských demokratů a Liberálů podporovaný Švédskými demokraty. Od října 2017 je předsedou konzervativní Umírněné strany. Před sestavením kabinetu plnil úlohu vůdce opozice z titulu lídra nejsilnějšího opozičního subjektu. Již mezi roky 1988–1992 předsedal Mladé lize Umírněných, mládežnické organizaci strany.[1]

V roce 2014 se stal členem švédského parlamentu, Riksdagu, za obvod Södermanland. V zákonodárném sboru zasedal i v letech 1991–2000 za stockholmský kraj. V období 2010–2014 zastával úřad ministra sociálního zabezpečení v koaliční vládě Fredrika Reinfeldta. Následně se po přechodu do opozice stal stínovým ministrem financí a ekonomickým expertem Umírněných.[1]

  1. a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené e15 není určen žádný text

Developed by StudentB